.png)
Na severu Olomouckého kraje, kousek od hranic s Polskem, se nachází obec Staré Město pod Sněžníkem. Obklopují ho hory, z nichž Kralický Sněžník dal městu jeho jméno. Pokud se chcete seznámit s českou historií, vychutnat si atmosféru 30. let 20. století a udělat si příjemnou procházku, přijeďte sem. Projděte si Staroměstskou pevnostní stezku. Prohlédněte si úsek pohraničního opevnění, který měl republiku chránit před útokem.
Československé opevnění – co to je
Československé opevnění se stavělo ve 30. letech. Vojenští stratégové první republiky plánovali, že vystaví obrannou linii, která zdrží nepřátelský útok, dokud nepřijde na pomoc spojenecká Francie. Proto se sruby, bunkry a řopíky stavěly blízko hranicím nepřátelských států – Německu, Rakousku, Maďarsku a Polsku. Se stavbou se začalo roku 1935, ale ambiciózní plán se nestihl realizovat. Jak známo, uzavření Mnichovské dohody znamenalo odevzdání československého pohraničí včetně opevnění.
Autor fotky: BBCK
Co na Staroměstském úseku opevnění najdete
Jako zajímavá atrakce pro všechny věkové skupiny poslouží samotná Staroměstská pevnostní stezka. Můžete si prohlédnout vojenské budovy různých typů. Některé zrekonstruované objekty si můžete prohlédnout zevnitř. Hlavně si ale při procházení okruhu můžete udělat představu o rozsahu opevňovacího systému. Turisté s bohatou fantazií si můžou představit, jak dobývání našich hraničních pevnůstek, mohlo probíhat. Když němečtí generálové po Mnichovu od československé armády objekty přebírali, vyjádřili úlevu, že je nemuseli dobývat.
Objekty těžkého opevnění na Staroměstském úseku opevnění
První objekty na Staroměstském úseku se začaly stavět až roku 1938. Pohraniční opevnění se dělí na těžké a lehké. Těžké opevnění, tzv. sruby, mělo zadržet útok nepřítele po delší dobu. Sruby jsou masivnější, velmi různorodé a byly těžce vyzbrojeny. Původně měly být trvale osazeny příslušníky armády. Když se tedy podíváte dovnitř, můžete si udělat představu o tom, v jakých podmínkách trávila posádka svůj čas.
Autor fotky: BBCK
Zrekonstruované objekty těžkého opevnění na Staroměstském úseku
O objekty na Staroměstské pevnostní stezce se stará Beton Bunker Club Kronfelzov. Jedná se o skupinu nadšenců pro vojenskou historii. Ti částečně zpřístupnili celkem tři objekty. Srub StM-S33 „Lesík“ měl za úkol pokrýt palbou místa, kam dělostřelci a minometníci jiných objektů nedosáhli. Silně vyzbrojen byl také zrestaurovaný srub StM – S34 „Svah.“ V původním plánu měl být vyzbrojen kanónem, těžkým kulometem i minometem.
Srub StM – S31b „Ozdravovna“
Tento srub členové klubu BBCK rekonstruují a zpřístupnují veřejnosti. Prohlídku si musíte předem domluvit. Počítejte s tím, že se budete časově muset přizpůsobit, protože průvodci mají svou pracovní dobu ve svém denním zaměstnání. Srub je dvoupatrový. Průvodci vám rádi sdělí informace o jeho účelu i o celém opevnění. Uvnitř si uděláte představu o prostorách, ve kterých trávila čas posádka objektu. A více tak pochopíte celý systém pohraniční obranné linie.
Objekty lehkého opevnění na Staroměstském úseku
Objekty lehkého opevnění se nazývají řopíky. Svůj název získaly podle Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP), které obstarávalo jejich výstavbu. Lehké opevnění není na stezce značeno. Jako součást výpravy si je můžete sami najít.
Vojenské muzeum Staroměstského opevnění
Členové BBCK provozují také vojenské muzeum, které je umístěno v areálu bývalých pevnostních kasáren přímo ve Starém Městě pod Sněžníkem. Zde se nachází stálá expozice československého opevnění z let 1935–1938, která je neustále doplňována a rozšiřována. Muzeum už má vlastní otevírací dobu na svých stránkách.
Jak se ke Staroměstskému opevnění dostanete
Objekty těžkého i lehkého opevnění se nacházejí na přehledně značené turistické trase, která začíná i končí u vlakové stanice Staré Město pod Sněžníkem. Do Starého Města se dostanete buď vlakem nebo autem, a to buď z Branné nebo z 10 km vzdálených Hanušovic. V této obci pak můžete výlet zakončit v pivovaru Holba.
Autor fotky: BBCK
Proč navštívit Staroměstské opevnění
Staroměstská stezka nabízí nevšední zážitek. Projdete se v členitém terénu, protáhnete nohy do kopce. Můžete bloudit lesem, slunit se na louce. Nejhezčí je ale ten zážitek historický. Krajina lemovaná řopíky a sruby vás na chvíli vrátí do 30. let 20. století. Uděláte si představu o životě vojáků, o dobývání pohraničí. A také o tom, co vlastně nepřátelům Československa přinesla Mnichovská dohoda. Až na vás dýchne atmosféra roku 1938, možná rozvinete ve vlaku cestou domů debatu na věčnou, kontroverzní a nikdy nezodpovězenou otázku. Tedy, zda jsme se měli nebo neměli namísto přijetí Mnichovské dohody bránit.